Trasa přechodu - 4.část
U jezera Þhórisvatn se setkává několik cest třetí třídy a samotná F26 se stává mnohem lepší cestou díky hydroelektrárně Sigalda. Proto z ní odbočím na F208 a před elektrárnou postavím stan. Budu se totiž muset vyspat (07) buď na srandovní přechod po mostě či hrázi elektrárny přes ohromnou řeku Tungnaa nebo na brod, který je na mapě, a který fakt nevím jak dám.
No a když budu za řekou, tak si dopřeju mnoho kilometrů nového fenoménu v podobě lávových polí. Láva z okolních sopek si zvrdla jak chtěla a čekám mnoho držkopádů a vymknutých kotníků. Ale za odměnu se po cestě F208 doplahočím do prvního civilizovaného místa po osmi dnech, turistické základně Landmannalaugar (08), kde budu moci popít i pivo, zakoupit zásoby jídla a hlavně se vykoupat v nádherných přírodních termálních bazénech. Jestli mě do nich tedy zdevastovaného pustí...
Landmannalaugar je výchozím bodem proslulého treku Laugavegur, který prochází asi nejkrásnější a nejpestřejší krajinou na celém Islandu. Devátý den mne čeká zdolání dalšího lávového pole, pak velmi strmý výstup až do výšky 1100 metrů nad mořem kolem nádherných barevných riolitových hor, fumarolů a horkých pramenů vyvěrajících na povrch a pak výše i po sněhových a ledovcových polích ba i přes pár trhlin v ledu. Normální turisté končí cestu na chatě Hrafntinnusker, já ale normální nejsem, tak budu pokračovat dál.