Příprava akce Blood on Iceland 2007
pondělí, 25.června 2007
Den nabitý událostmi. O akci Blood on Iceland je rozhodnuto! Zakoupil jsem si letenku, takže odlétám z Mnichovského letiště v neděli 1.července 2007 a vracím se v pondělí 23.července. Tedy snad. Odvoz zajišťuje po dohodě můj bratr Max. Letenka mě vyšla na 459 evropských peněz s poplatkama, kdyby se někteří chamtivci ptali. Ráno byla o třicet ojro dražší. Prostě zadařilo se.
Snad je konec i mému trápení se sháněním baterií. Když už mě vyfuckovali v páté plzeňské prodejně, obrátil jsem pozornost na e-shopy. Oslovil jsem tři a po půldenním napětí se mi ozval jeden, který je prý drží skladem. Přestože jsem se ptal dokola jako pitoma, jestli je informace pravdivá, bylo mi opakovaně sděleno, že ano, takže když vše dopadne dobře ve čtvrtek dorazí k nám do práce na dobírku. A to mám ještě v zásobě jednu plzeňskou firmu, kde je mají skladem, ale neznačkové. V každém případě bylo za socialismu snazší sehnat hajzlpapír...
Puchýře ze sobotního výletu s panem Vaníkem se hojí, pravidelně je propichuji a kochám se vytékjajícím mokem, už se nemůžu dočkat až paty ztvrdnou. I pan doktor Hypo dostál svému slibu a odcizil z veřejné lékárny fakultní nemocnice Berodual, takže se mi lépe dýchá.
No a celý večer jsem si hrál s videokamerou a speciálně pro pana Petra Procházku a všechny fandy plzeňských tornád jsem si dovolil připravit malý videoklip Vražda,smrt,zabití! (37MB) se sestřihem toho nejzajímavějšího z nedělního zápasu proti Liberci.
neděle, 24.června 2007
Zničí už někdo konečně supermarkety? Pokud se chcete přidat k mé nové iniciativě, teroristickému hnutí zaměřeného proti výdobytkům moderního života a to hypermarketům a automobilistům zejména, napište mi, neboť ve vícečlenné skupině máme zcela jistě šanci něco udělat. Lžou a podvádějí nás. Zejména hesly typu "Máme vše". Hovno máte a na to jste si nemuseli stavět baráky jako kráva, když neumíte ani držet skladem baterie do kamery Panasonic! Zmrdi jste, jako všichni obchodníci s elektronikou v ČR! Kritika se týká navštívených hypermarketů Tesco Plzeň, Borská pole, Makro a prodejna Datart. Situace s bateriemi je velmi vážná a jak čorák budu zítra obvolávat všechny firmy v okolí a eshopy, jestli něco nemají.
Mezi pozitiva dnešního dne patří bezesporu návštěva utkání play-off amerického fotbalu mezi Pilsen Tornadoes a Highlanders Liberec, která skončila jasným vítězstvím plzeňského týmu. Pan Procházka se snažil o brutalitu, přestože prý v pátek zvracel, Dan nedorazil, protože dorazilo ho to, že dorazil v sedm ráno od Kohoutů, ale mezi diváky bylo i tak několik parlamentních povalečů, jako třeba Redtime. Dále jsem konečně upravil pořádně grafický vzhled svých stránek, sbalil jsem lékárničku, natočil spoustu dokumentace o hrubostech amerického fotbalu, propíchal puchýře, psal mi Hypo, že má pro mě Berodual a ještě mám naimpregnovaný stan.
sobota, 23.června 2007
Smrt šikmookým japonským zmrdům z firmy Panasonic, dvakrát smrt firmě Planeo Elektro a tisíckrát smrt všem zkurveným českým rodinkám mířícím do umrdaného Chorvatska se svými videokamerami k nimž mi vykoupili rezervní baterie v celé České republice! Nestačilo, že jsem si je objednal před 2 týdny, nikdo se mi ani neozval, aby řekl, pane Luboš máte smůlu, no a teď řeším, jak natáčet spoustu krásných záběrů bez možnosti doplnit elektrickou energii do kamery. Úspěšný nákup podtrhlo i to, že jinak spolehlivá firma Hudy Sport od níž mám většinu vybavení nemá již 2 týdny spodní termoprádlo v běžné velikosti XXL a neustále slibuje, že jej objedná a i skutečnost , že jak Hudy, tak Hannah nemají kalhoty, které by se mi líbily a přinutí mě navštívit mnou neoblíbený superhypermarket Tesco, kde si snad u Bushmana vyberu.
Mimo oční optiky Dioptra, která má ode mne velkou pochvalu za skladové zásoby kontaktních čoček, mne nasrala i jedna píča, hádající se deset minut u pokladny Droxi drogerie a hádající se o to, zda měla v akci na posraný kašičky pro její zcela jistě posrané dítě dostat zdarma šest pytlíků nebo čtyři pytle a ještě přinutila pokladní překontrolovávat všechny slevenky z toho dne. Píča jedna hnusná. Navíc jsem totálně zmoknul při cestě do práce. Zkurvenej den
Náladu mi zvedl odpolední výlet na zříceninu hradu Radyně s panem Vaníkem, který pořád chodí a opravdu více než já! Cesta kolem hospod Slovanských a Čechurovských hospod probehla dobře. Nenavštívili jsme je. Být s námi například pan Ťoupal, nebyl bych si odpolední střízlivostí tak jist. Navštívili jsme i pana Karla Heisse v jeho domečku, kde bydlí se svojí milovanou tchýní a snažli jsme se jej přesvědčit o tom, že přislíbil účast na této akci a že o ní věděl přivítáním: " Čau Karle, tak jdeme?" Nechápavý pohled jsme si vychutnali. Ale nešel. Měl prý hodně učení a jasně se těšil na odpolední mejdan s tchyní a příbuzenstvem. Dokonce nás ani nepozval, když půjdeme kolem něj večer zpět. A aniž bychom se ptali, pochyboval o tom, že hostinec u Radouše bude otevřen.
Jakožto správní walkeři jsme se hrozně těšili na nějakou havárii okoloprojíždějících automobilů, kterou bychom si zpestřili komentářem: "Máte chodit pěšky." Motoristický sfině nám neudělali radost. U Olympie jsme minuli KFC, ikdyž byly náznaky, že se pokusíme vloupat se zadními dveřmi do kuchyně a vykrademe sklad. Pak už nás čekal jen les a žlutá turistická značka. Zde se sluší podotknout, že Klub českých turistů svoji práci pěkně fláká, neboť šetří barvou a značky na mnohých úsecích chybí, jsou špatn zkresleny a údaje na rozcestnících jsou značně nepřesné. Díky tomu jsme šli do prudšího kopce, zbloudilou cestou a déle. Hajzlové jste , celý KČT!
U Radouše bylo otevřeno a posezení bylo příjemné. Pan Vaník pojedl dietní rybu co smrděla jako kunda a okurku a já ochutnal sušené maso. Nechť se Jiří Šplíchal nezlobí... Je výborné! Z vrcholu jsem pořídil foto a dokonce i krátkou videodokumentaci (13,8MB) a to hlavně pro pana Dana Choma, kterýžto nevěřil panovi Vaníkovi jeho sportovní aktivity.
Neznámý sudetoněmecký turista na Radyni
Dane, tohle nepopřeš. Ani jsem Vencu nemusel plánovaně skopnout z kopce a kutálet jej před sebou. Ba i úmyslně si Venca zaše, neboť díky KČT a naší nepozornosti při diskusi o webových a podnikatelských problémech jsme sešli z cesty a to poměrně daleko. Naštěstí máme orientační smysl a cestu jsme našli, což Venca ocenil pochodem při nacistické hudbě z mobilního telefonu. Domů jsme dorazili dobře, všechny hospody jsme minuli, pojedli jsme cestou lesních plodů, malin a třešní a hřeje mě celkový součet 27 km za dnešní den. A ještě mám nádherné puchýře přes celé paty, které krásně ztvrdnou a budu mít i kůži na nohou připravenou pro extrémní vypětí.
pátek, 22.června 2007
Napůl zkurvenej den. Ráno zapomenu mobilní telefon, což zjistím po 10 minutách chůze a musím se pro něj vrátit, takže ujdu pouze 2km a potupně jedu do práce MHD. Pak mě naserou z banky a v Your System, poněvadž mi zkurvili síťovou verzi bankovního systému a nemůžu posílat prachy a co je horší mám rozesranej celej den a nestíhám tak nákupy na Island a rezervaci letenky. Alespoň mě potěšila večerní návštěva Parlament Clubu, kde jsem si vyzvedl sponzorský dar, 18 balíčků sušeného masa! Rovněž musím pochválit firmu Walk Solutions neboť i ona dostála svému slibu a byl mi předán litrový rum! Děkuji sponzorům akce!
Pan Vaník začal po mém vzoru všude chodit, má to do práce dokonce dál než já. A šel pěšky i do hospody! Navíc drží dietu a abstinuje! V Parlamentu byl příjemný večer.
čtvrtek 21.června 2007
Konečně mám solidní mapový základ. Ze serveru LMI jsem si postupně zobrazoval mapy oblastí kudy půjdu, ukládal je jako print-screeny, poté je společně k sobě slepil ve Photoshopu a následně je rozřezal a velikostně upravil na formát A4. Výsledek tříhodinové práce je úžasný. Navíc z nudy vymýšlím nové využití trekových holí, jako například jak holí účinně ubodat zbloudilého ledního medvěda, nebo zabít pomocí hole lososa v řece a obstarat si potravu. A dnes opět 6km chůze.
středa 20.června 2007
Na internetu jsem objevil stránky islandské kartografické společnosti LMI, kde mají velmi podrobné mapy celého Islandu! Bohužel nejdou stáhnout, ale nějak si jako zkušený grafik začátečník poradím. Výrazně se tím zvyšují mé šance na přežití, neboť poté, co jsem známému turistovi kolegovi Šlaufovi sdělil, že do pustiny jedu bez GPS, s kompasem na hodinkách, který na Islandu kvůli silnému magnetickému poli vykazuje značnou odchylku a s mapou 1:300000 tj. lepším autoatlasem, mě i on prohlásil za duševně chorého a již nyní téměř mrtvého člověka... Jo a nachodil jsem dalších 6 km.
úterý, 19.června 2007
Nudný den, pouze jsem ušel 6km, víc psát nebudu.
pondělí, 18.června 2007
Počasí mě sere, ráno leje jako z konve, tak jedu do práce tramvají. Odpoledne už svítí sluníčko a aspoň 3km dávám. Jinak den na hovno, baterie do kamery ještě nepřišly, zapomněl jsem se objednat na oční kvůli čočkám, Hypo mi nepřinesl berodual, ceny letenek nepadají,do Hudy se mi nechtělo pro jegrovky, prostě apatie.
neděle, 17.června 2007
Dnešní den věnuji delšímu pochodu se zátěží. Na zádech mám batoh se zhruba 10kg nákladu a směřuji si to nejprve 3km do práce, pak 7km za matkou do Křimic a na závěr 10km z Křimic na Slovany. 20km jako vyšitých. Záda skoro nebolí, nohy trochu, ale spíš chodidla než svaly. Jsem povzbuzen výkonem a těším se na další chůzi
sobota, 16.června 2007
Po dopolední dvoukilometrové procházce jsem zařadil odpolední úprk před zataženou oblohou z autobusáku na Slovany, což bylo kolem pěti kiláčku. Stihl jsem to tak tak před deštěm a se 7km jsem spokojený. Dokonce natolik, že lezu na váhu, abych se utvrdil, že nepřibírám a ono hovno, mám 115kg. Tolik jsem ještě v životě neměl. Pryč odsud od komerčního života a obezity.
pátek, 15.června 2007
Dnes jedu navštívit Sokolov, tak dávám pouze 3km pěšky ráno a pak něco málo do Penny na nákup. Kolega mi udělal extrémní radost stativem na kameru. Je krásně lehký, ne jako ty tříkilové zrůdy co mi nabízeli v Oehlingu a stál ho dvě eura na blešáku. Beru a těším se na nádherné natáčení.
čtvrtek, 14.června 2007
Odvážil jsem se jít pěšmo do práce, chodím schválně pomalu, abych se moc nezpotil. A odpoledne z práce domů, tak to máme tréninkových 6km. A vytisknul jsem si konečně mapy.
středa, 13.června 2007
Stále se nemůžu vyhecovat k chůzi. Opět navštěvuji Hudyho a po delším uvažování zakupuji nový batoh. Je výborný, objem o 10 litrů větší, tyčky od stanu se vejdou i nastojato a stan půjde výjimečně dovnitř. A ještě mám na něj i nepromokavý obal v ceně, paráda. Jen mě zase zklamali s prádlem. Prostě velikost XXL pro normálního chlapa nemají.
úterý, 12.června 2007
Pořád mám opruzeniny. Lepší se to, ale nechci riskovat horší opruzení, tak moc nechodím. Alespoň jsem navštívil Hudy-sport a zakoupil sobě trekové hůlky a impregnaci.
pondělí, 11.června 2007
V práci pořádnej opruz, samej telefonát, lítačka sem a tam, tak jsem si stihnul jen vytisknout mapy cesty a omylem přemazat celou včerejší práci na webu starou verzí z flashky. Práce zkurvená, já ten web snad nedodělám... Co je pozitivního: začínají se hojit opruzeniny, tak zítra začnu zase chodit.
neděle, 10.června 2007
Opruzeniny se nehojí a smrdím furt jako kunda. Při pokusech namazat si záda jsem si skoro vykloubil ruku. Venku horko jak píča, tak jsem radši zavřenej doma a věnuju se webu. Logo Parlamentu mi dává zabrat, ale reklamu musí sponzor mít. Konečně se mi zadařilo vyřešit problém s pozadím a dopisuji deník. Letenky stále nepadají a musím holt čekat. Pokud to půjde podle plánu, letím již za 3 týdny. Jo a strávil jsem několik desítek minut výběrem vybavení s Hudy-katalogu. Navíc jsem stihl přečíst fantastickou knížku od Slawomira Rawicze, který utekl z gulagu, prošel téměř bez ničeho celou Sibiř, poušť Gobi, Tibet a Himálaje. 6500km za 9 měsíců hovado to je. Asi omezím výbavu na to nejnutnější.
sobota, 9.června 2007
Díky zasranýmu horku a včerejšímu pochodu, kdy jsem se zpotil jako to prase jsem se brutálně oprudil v podpaží a na zádech. Aspoň mě to vyhecovalo jít do lékárny a dokoupit všechny ty tablety na cestu. Namazal jsem se rybí mastí, co smrdí rybinou a já smrdím jako kunda. Navíc jsem si ráno utopil ve vaně mp3 přehrávač ve snaze podrbat si opruz na zádech.
Večer trávím v Parláči s panem Vaníkem a panem Procházkou. Všichni jsou děsný svině. Vaník a spol. mi již dopředu vytvořili parte, jež chtějí drze umístit na můj web, Prochy mi sdělil, že se vyhlašují sázky na moji smrt. Mám vcelku kamarádskou důvěru. Nemám rovnou sepsat závěť hajzlové?
pátek, 8.června 2007
Dneska je divnej den. Nachodil jsem asi 13km, šel jsem pěšky z Křimic na Slovany od matky, která se od bratra dozvěděla jakouže to podnikám akci a projevila obavy o můj život. Není sama, neboť mi do práce přišla faktura z Walku od Karla s dodatkem, že už ji pposílá dříve, než mne sežerou medvědi. Do toho všeho mám objednaný rezervní baterky do kamery a sdělili mi, že neumí další věci co chci: stativ, clonu na objektiv, čistící sadu na objektiv a nepromokavé pouzdro na kameru. Prý samé speciality, ale mě to připadá jako normální potřebné věci.
čtvrtek, 7.června 2007
Dneska to bylo slabší, nachodil jsem jenom osm kilometrů, ale z toho kilák s velkou zátěží v podobě nákupu v Penny
Sestavil jsem si soupis věcí, které musím vzít s sebou. Je toho požehnaně a fakt nevím jak se mi to vejde do báglu a jak obelstít limit 20kg v letadle
středa, 6.června 2007
Začal jsem chodit. Ráno přes tři kiláky do práce, potom šest kilometrů na trenažéru ve fitku a potom ještě čtyři kiláky domů. 13km, dobrá rozcvička. Bolí mě záda.
úterý, 5.června 2007
Nechápu proč mám takové kocoviny. Může za to věk a zcela jistě bych potřeboval pročistit játra, aby byla svěží. Nic nedělám a přemýšlím jak zahájit trénink
pondělí, 4.června 2007
Kocovina se mi stále drží, navíc mám v práci mnoho nechutných úkolů, poradu obchodního úseku, návštěvu polských zákazníků. Nic už dnes dělat nebudu
neděle, 3.června 2007
Probouzím se s kocovinou, klepu se jak ratlík a Ťoupi je na tom stejně, což mě těší, že v tom nejsem sám. K snídani děláme chalupářský guláš z konzervy na vařiči, který se dneska kupodivu našel. Celé dopoledne pokuřujeme na terase a rozebíráme zajímavá témata jako například sraní v přírodě. Slibuju Jirkovi, že do chystaného filmu Blood on Iceland zařadím několik scén, jak je to obtížné vysrat z těla zácpu v přírodě.
Odpoledne nás vyzvedává Max a posmívá se mi, že jsme nic neušli. Po příjezdu do Plzně se s námi loučí Ťoupi slovy: "Jedeme příští týden zase?" Posílám ho do prdele, zkazil mi celý víkend. Ikdyž zase to tak špatný nebylo...
sobota, 2.června 2007
Probouzím se ještě v lihovém komatu, vedle Ťoupala, na louce ve spacáku a zhruba třicet metrů od nás je hospoda. Daleko se nám dojít nepodařilo, za hlavami ve vzdálenosti necelých deseti metrů máme koleje, ale ani jedné z ranních lokálek se nás nepodařilo vzbudit. Ťoupi neustále rozebírá, že mu včera mladá po mé záškodnické intervenci (Ťoupi vyser se na ní, jsou tu svrběny) vymáčkla telefon a navíc se strašně diví, jak to že spíme u hospody, když jsme prý v noci šli nějakou vesnicí. Zřejmě dobrý sen.
Páč je v hospodě ještě zavřeno, jdeme dělat polévku. Z batohu vyndavám polévku, lžíci, vodu, ešus, zapalovač, plynovou bombu, ale vlastní vařič nikde. Když už potřetí marně prohledávám batoh, stávám se terčem Ťoupiho dementních připomínek typu: "Kreténe to chceš jet na Island a nemáš ani vařič, zpksv" Tak tohle nemám zapotřebí a poslouchám to dobrých půl hodiny, než otevřou hospodu. Balím a posnídám tam. Má aktivita spojená s chutí dát si po ránu nějaký alkohol přinutí opustit spací pytel i mého souputníka a náhle se pod jeho spacákem objevuje můj pohřešovaný vařič. Debil je to!
Polévka bodla,v hospodě si dávám kolu a Ťoupi to samé, ale s rumem. Abstinuji protože nám hospodský položil na stůl naší nedopitou objednávku ze včerejška- zhruba dvě deci zelené. Už ten pohled je odstrašující. K tekuté snídani nám hrají Tři sestry, Alkehol a na četná přání i Debustrol. Jdu se vysrat. Na záchodcích je rozmilý nápis vrytý do dveří. V lastně taková rovnice. Tokie+hotel=mrdky. Něco na tom bude.
Dopoledne se změnilo v odpoledne a čekáme na Gřegoře s Julčou, kteří mají dorazit zhodnotit naše zoufalství. Čas si krátíme provokováním obsluhy stánky, která nedala Ťoupalovi k čaji citrón a pořád to na ně pokřikujeme až nás chtějí zvesela mlátit a říkají něco o hostech sviních. Gřegoř se s mou abstinencí nemazlí a ihned po příjezdu nás zásobuje pivem a chtě nechtě i zelenou. Přes počáteční odpor se to dá. Julča mi na ruce nachází klíště. Vysává mi z žil alkohol což se mi nelíbí a ještě méně to, že bych zrovna teď nechtěl chytit boreliózu či encefalitidu. Umrtvení klíštěte krémem se nedaří po zelené už je to lepší. Julča mi odporný myz zručně vytočila, ikdyž padaly návrhy, že klíště podrží a točit se mám já.
No a jako je vytočený klíště, tak jsem vytočenej i já, páč opravdu potřebuju chodit, ale Ťoupiho to absolutně nezajímá, vesele popíjí s Gřegořem a neujdeme tudíž ani těch blbých 12km k Jiřímu na chatu. Takže jedeme potupně autem až do Smolova.
U Jirky je fajn, dobrá příroda, trocha chalupářské práce, výborná žebírka, bezzubý pes Flin a pro Ťoupiho i pivo. Zklamaně jdu spát, protože už nyní je jasné, že čundr se nezdařil
pátek, 1.června 2007
Konečně opouštím Plzeň a vyrážím do přírody trénovat chůzi. Bohužel mám za parťáka Ťoupiho. Náš výlet do Českého
lesa a oblasti Sycherácko vypadá následovně: pivo v kelímku na nádraží, jedno lahvové ve vlaku do Svojšína,
jedno lahvové v lokálce do Boru u Tachova, ochutnávka rumu v lokálce směr Domalžíce. Vystupujeme preventivně ve
strachu z kempu Sycherák ve Stráži u Tachova, jako že na Sychr dojdeme těch 6 km aspoň pěšky. Dvacet metrů od ndraží
ve Stráži je hospoda. No, co naplat, navštívíme ji. Další dvě pifka a něco jídla. Vylezeme ven a ona jede další lokálka.
Ťoupal je rád, že jede akorát a nemusíme chodit, což komentuje slovy:
"Tady to MHD, ale jezdí na čas..."
V lokálce nás průvodčí nechává jet načerno a na další zastávce Borek u Tachova vystupujeme. Při pohledu na Ťoupiho
batůžek se čtyřmi lahváči si vzpomínám, že dnes hrají v kině v Boru Svěrákovy Vratné lahve...
První dojem ze Sycheráku je, že hospoda "Dřevák" je zavřená. Těším se na pochod do nějaké další neznámé vesnice, ale již zdáli vidíme u stánku přezdívaného "ZOO" nějaký stoleček a na něm něco zrzavého. Radujeme se. Nejistotu dodá Ťoupiho domněnka, že se jedná o ředidlo v hnědé lahvi, neboť je nablízku natěrač. Není to ředidlo, ale pivo a již slyšíme i hlasitou muziku. Je to v prdeli, bleskne mi hlavou. A taky, že jo. Jsme první v restauraci, obsluha mne poznává a vůbec to není ta nepříjemná baba z loňska, předloňska a předpředloňska, ale to hovado, které bylo svědkem mé naprosté macerovanosti před čtyřmi roky. Jeho kolega je ještě větší blb, neboť má Debustrol a i ochotně nám jej pouští, takže se nám již nikam nechce. Pivo chutná výborně, občas padne rhum z placatky. Jak padá tma, je zde více kempařů s nimiž se dá hrát fotbálek, ve kterém díky stavu opojení lihem neustále prohráváme a občas i 10:0 a potupně se plazíme po zemi pod hřištěm. Ale v chlastání jsme nedostižitelní. 13 piv, 5 rumů a nějaká ta zelená na dobré počasí to jistí. Reset
čtvrtek, 31.května 2007
Dalším sponzorem akce se stala firma Walk Solutions. Jednatel firmy, rumový mužíček pan Vaník se zhostil výzvy zveřejněné na mých stránkách jako správnej chlap a firma Walk mi poskytne rum na cestu! Blood on Iceland děkuje!
Zítra vyrážím v rámci tréninku chůze na čundr. Bohužel jsem zcela špatně oslovil s nabídkou účasti pana Ťoupala, který je pro každou akci, takže místo fyzické námahy se budu spíše potýkat s úkolem jak se vyhnout alkoholu. Pokud má někdo zájem se přidat, vyrážíme tradičně vláčkem z hlavního nádraží někdy odpoledne, směr Svojšín, Bor u Tachova, Borek. Nocleh v kempu Sycherák, v sobotu pěší přesun do Smolova u Bělé nad Radbuzou a návštěva chalupy pana Šplíchala. V neděli odjezd domů.
Hodlal jsem umístit na web spoustu praktických věcí kolem Islandu a deníky a namísto toho jsem se musel věnovat připomínkám detailisty pana Vaníka a tak již dvě hodiny trávím na tom, aby byl zdrojový kód správně a uživatel jako vy nepozná žádnou změnu. Kurwa robota!
Díky RedTimovi a Vencovi mám konečně statistiky webu! Takže si budu poctivě sledovat, kdo na ně chodí a jestli zjistím, že na mě kašlete, nekoupím vám už nikdy rum! Tak.
středa, 30.května 2007
Mám prvního sponzora akce! Firma Parlament Club mi za reklamu na webu poskytne stravu v podobě sušeného masa. Přesně to potřebuju, abych se vrátil nepohublý. Děkuji moc. Hledám další sponzory, co třeba rum?
Rozhodil jsem stránky světu tj. na komerční portály Seznam, Centrum a Atlas. Těším se na návštěvy webu.
Konečně najdete na webu pořádné mapy a itinerář trasy, skoro jsem si upsal prsty.Hlavně díky netradičním symbolům islandské abecedy a skvělým místním názvům řek a ledovců.