Den 12
Húsavík, velryby a zpět do Mývatnu (12.7.2007)
Ráno skoro zaspávám. Budím se samovolně v 6:45, snídám sýr s chlebem, rychle nasadit čočky, jednu musím už dát novou, vychcat se a vyrazit. Do přístavu je to kousek, jsem tam hned po 8h, abych stihnul nějakou ranní loď. Cestou míjím úplně náhodou zázrak. Islandské falologické muzeum! Loni jsme tenhle muzeální klenot s výstavou penisů, jediný svého druhu na světě marně hledali s Maxem v Reykjavíku a letos mi štěstěna přeje! Před budovou je krásný falický totem a penis složený z kamenů, fakt to nejde přehlídnout. Snad vyjde čas na návštěvu. V přístavu je zatím absolutní mrtvo, ani živáček, ani přístavní krysa a má to takhle o samotě skvělou atmosféru. V kanceláři u rejdařů kupuju lístek za 3900 ISK a místo v 8:45 odjíždí loď až v 9:00. Mám hned do 15 minut odpoledne míň na balení. Volnej čas využívám a rychle nacházím bankomat a doplňuju finance obligátními 20000 ISK.
Typické dřevěné domky v přístavu v Húsavíku
Loď vyplouvá z přístavu na devátou a hned po pár minutách se dělá na moři ukrutná zima. Beru si erární nepromokavou pláštěnku a nadávám si, že jsem ráno zapomněl ve stanu rukavice. Moře moc nehoupá, loď je docela malá a na palubě má asi tak 30 turistů. Stojím na palubě sotva metr a půl nad hladinou, chtěl bych to docela vidět, kdyby byly vlny větší.
Výletní lodě pro sledování velryb čekají v přístavu k odplutí
Po hodině plavby od Húsavíku se najednou tak sto metrů od nás něco vynoří. Velryba! Kapitán hned míří k místu, kde odfrkovala, ale zdálky už vidím jen ocasní ploutev. Čekáme pár minut na stejném místě a pak se konečně vynoří z vody velryba kousíček od nás. Je to perfektní show, nejdřív vyprskne vodu, pak se chvíli válí na hladině, mlátí ploutvemi a ve finále se noří do hlubin a opět krásně vidím ocasní ploutev. No a tohle se opakuje každejch pár minut víc než hodinu. Ne že by mě to nebavilo, ale trochu se mi už krátí čas. Jsem maximálně spokojenej, loni v Reykjavíku to bylo o polovinu dražší, o třetinu kratší a ani nám nedali kakao a koblihu jako tady při návratu.
Velryb je tu fakticky spoustu, po vynoření se flákají na hladině a plácají ploutvemi
V přístavu jsme kolem poledního, smutně míjím muzeum penisů a letím do kempu. Balím jako o život v rekordním čase dvaceti minut. U benzínky sloužící jako autobusová zastávka svačím čokoládu a místo busu přijíždí opět dodávka a koho v ní nevidím. Vikingská žena z předevčíra za volantem. Opět jedu k Mývatnu sám, 1700ISK za 40 minut jízdy je fakt švestka, ale aspoň mám za ty prachy zajímavej výklad.
Výlety za velrybami tu jsou dost populární, na moři je hned několik lodí najednou
Třeba vidím ohromné skleníky na rajčata vytápěné geotermální energií, v zimě je tu prý i kolem minus třiceti, že sem dorazilo v devátém století 400 rodin a znich vzešli potomci dnešních islanďanů a každej může dopátrat v knihách svůj původ od nich, proč nic neroste ve vnitrozemí a třeba taky i to, že včera bylo malé zemětřesení 1,1 richtera. Nic jsem necítil. U Mývatnu je zase hezky, vikingská žena se se mnou loučí pozdravem, ať bohové žehnají mé cestě.
Islanské falologické muzeum v Húsavíku je jediné muzeum na světě vystavující penisy
V kempu stavím stan a protože je fakt teplo, válím se na karimatce před stanem jen tak v triku a šortkách. Může bejt tak 25 °C ve stínu. Znechuceně vstávám a jdu zařizovat všechno na zítra. Platím 700 ISK za kemp, v recepci kupuju mapu vnitrozemí 1:300000, páč na svejch mapách mi chybí kus cesty z Nýidaluru na jih, v informační kanceláři platím za lístek do busu 3000ISK a dokonce tu mají vyvěšenou předpověď počasí. Celý týden by nemělo pršet. No uvidíme. V marketu dokupuju zásoby: těstoviny, polévky, snickers a rozežranost na dnešek, ať před výkonem aspoň něco doplním. A taky cigára a bombu do vařiče. To vše za 6800ISK. Ve stánku vedle marketu zakupuju vlněnou čepici, abych měl něco na hlavu. Vypadám v ní jako debil, ale hřeje slušně. Dalších 1200 ISK v prdeli. No a pak se do večera jen povaluju, žeru, čumím do map a otravuju mobilem známé doma. Vedle mě staví stan italové, co měli stan vedle mě v kempu včera, všude je slyšet zajebaná francouzština. Poslouchám radši mp3 a dobíjím telefon. No a po dlouhé době musím vstávat na budíka v 5:30.