Trasa přechodu - 2.část
Třetí den bývá kritický, jak se říká v jednom nejmenovaném českém filmu. Snad i proto jsem si naplánoval na tento den pořádnou porci kilometrů zpestřených navíc překonáním několika set výškových metrů, abych se konečně dostal úplně mimo civilizaci na náhorní plošinu centrálního Islandu.
Stále budu pokračovat po F821. Abyste si nemysleli, že je tato cesta nějakou parádní asfaltkou, musím vám sdělit, že silnice třetí třídy jsou nezpevněné, absolutně neudržované a šanci je mají projet pouze terénní vozy 4x4 a to ještě riskují na každém kilometru defekt díky ostrým a všudypřítomným kamenům.
Ještě než se vydrápu na Highland budu muset přebrodit tři říčky a nabrat do foroty vodu, protože okolo dvaceti kilometrů nepotkám potůček. Celé této části vnitrozemí se říká Sprengisandur a je to shodou okolností největší poušť v Evropě. Na Sprengisandur je zvláštní klima. Je tu o mnoho chladněji nežjinde na Islandu, díky ne příliš zvlněné krajině tu neustále fičí vichřice a není výjimkou, že se zbloudilý turista dostane do písečné bouře ze sopečného písku. Navíc jsou tu oblasti se sněhem, který neroztaje ani v létě. Prostě paráda a liduprázdno.
Večer zakempuju u místa zvaného Laugafell, podle 878m vysoké blízké hory, kde je i nouzová neobydlená horská bouda. Zde se dá v případě nouze přenocovat v přístřeší chráněném před větrem a deštěm. Před Laugafellem mě čeká ještě jeden brod a konečně budu moci nabrat vodu z jezera. Jo a taky opustím dosavadní cestu, která se spojuje s další polňačkou, které říkají F887.
V Laugafellu se střetávají tři cesty, já se dám takticky na jih a budu pokračovat po F752. Hned ráno mě čeká brod přes Laugakvísl, pak další přes nejmenovaný potok či říčku a ještě dva přes řeku Jökullkvísl, pramenící z nedalekého ledovce Hofsjökull, který dosahuje až do úrovně 1800 metrů nad mořem. Doufám, že na něj bude pěkný výhled. Co se týká terénu, tak stále půjdu po nehostinné poušti Sprengisandur. Nicméně řeky tu jsou a ve finále dne budu brodit Bergsvainkvísl. Brod to bude asi slušnej, protože je i na mapě značenej. A aby toho nebylo málo opustím F752, úplně sejdu z cesty a pak se napojím na nějakou cestičku, která nebude ani tou islandskou třetí třídou. No a nocleh tentokrát v přírodě mimo jakoukoliv civilizaci.